PR Po náročném soudním řízení máte v ruce pravomocný rozsudek o výživném na vaše dítě. Platby ale od druhého rodiče nepřichází, nebo přichází opožděně či v nižší výši. Domluva ani naléhání na povinného rodiče neplatí. Pro mnoho rodičů dobře známá situace, která však může pro samoživitele či samoživitelky představovat závažný existenční problém.
V dnešní době se tato situace řeší pomocí exekutora. Jedná se však o často zdlouhavý proces, jehož výsledek přesto nemusí být uspokojivý – zvlášť, pokud rodič povinný k platbám výživného sám nemá dostatek prostředků nebo svoje příjmy zatajuje.
Tomu by mělo pomoci zavedení tzv. zálohovaného výživného, tedy příspěvku od státu, který zajistí dětem, jimž rodič výživné neplatí, alespoň základní pokrytí nezbytných životních potřeb. Po dlouhých diskusích ve vládě i v parlamentu se na návrhu zákona k tomuto institutu shodla současná vládní koalice a vypadá to, že se brzy objeví v českém právním řádu.
Jak by mělo zálohované výživné fungovat a jak by měli rodiče postupovat pro jeho získání?
Aktuální návrh zákona počítá s maximální výší zálohovaného výživného 3000 Kč. To znamená, že pokud výživné přiznané soudem činí 2500 Kč, bude i státem poskytované výživné činit 2500 Kč. Pokud vám ale soud přiznal výživné vyšší než 3000 Kč, státem hrazené výživné bude činit nejvíce 3000 Kč.
Výše příspěvku však není jediné omezení, které se rodin s neplatícím rodičem dotkne. O zálohované výživné budou moci žádat jen ti rodiče, jejichž měsíční příjem je nižší než aktuální výše průměrné mzdy. Další podmínkou je doba, po kterou povinný rodič výživné neplatí – nejméně čtyři měsíce. Druhý z rodičů dále musí zároveň na neplatícího podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy a dlužné výživné vymáhat rovněž i exekuční cestou.
Žádost o zálohované výživné by rodič podával na příslušné pobočce úřadu práce, kde by splnění výše uvedených podmínek také doložil.
Vláda počítá s účinností zákona o zálohovaném výživném na počátku roku 2021. Už teď je ale z návrhu jasné, že cesta pro získání zálohovaného výživného může mnoho rodičů odradit. Zejména podmínka podání trestního oznámení a vymáhání dlužného výživného exekuční cestou představuje významnou psychologickou překážku pro mnoho z rodičů. Lze očekávat, že rodiče raději přijmou snížení výživného a budou se snažit s rodičem svého dítěte zachovat alespoň emočně neutrální vztahy, než aby podávali trestní oznámení. Tím spíše, pokud problémové není jen placení výživného, ale i probíhající styk s dítětem a jeho předávání. Sociálně znevýhodnění rodiče zase budou mít problém s administrativním a právním postupem při zahájení exekučního řízení. Exekuce na výživné přitom může povinného rodiče svést do spirály dalších dluhů a exekucí, jehož výsledkem bude dlouhodobá neschopnost výživné v soudem určené výši platit, či dokonce jeho snížení.
Ačkoli se zcela jistě jedná vůči rodinám s nízkými příjmy a nespolehlivě platícími rodiči o krok správným směrem, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi (např. Slovensko) klade naše právní úprava na rodiče přísné požadavky a nebude jednoduché se zálohovaného výživného domoci. Nic však ještě není rozhodnuto a konečná podoba zákona zůstává stále otevřená.
