Mrkev není jen oranžová. Její starší odrůdy mají různé barvy a k mání jsou i dnes

Mrkev si spojujeme s oranžovou barvou. Její původní odrůdy však oranžové nebyly a už vůbec nešlo o silný kořen, který by dokázal zasytit. Její dnešní typická podoba je důsledkem dlouhého šlechtění, které započalo v dávných dobách.

Od bílé po oranžovou

Divoká mrkev (mrkev obecná pravá) pochází z Asie z oblasti Blízkého východu, kde ji lidé prokazatelně využívali již v 10. století. Nešlo však o žádné cílené pěstění, ale o nahodilý sběr. Kořen této mrkve je tenký, měkký a bílý. V dnešní době ji v kuchyni vůbec nevyužíváme. Zajímavé je, že na divokou mrkev můžeme v současnosti narazit v přírodě i v Česku, ale věřte, že pokud nepatříte mezi odborníky, vůbec ji nepoznáte.

V Evropě se rozšířila vyšlechtěná forma této kořenové zeleniny, mrkev obecná setá. V Anglii ji znali již v 16. století, ale s velký pěstování se začalo až v Nizozemí o století později. Původní odrůdy byly žluté, bílé nebo fialové (takzvaná černá mrkev). Vznikly křížením různých druhů volně se vyskytujících divokých mrkví. Až z těchto zbarvení byla vyšlechtěna jejich oranžová a dnes nejrozšířenější odrůda.

Vypráví se příběh, podle kterého byla oranžová mrkev vyšlechtěna speciálně pro Viléma Oranžského, ale zřejmě se jedná o báchorku a souvislost s rodovou barvou a mrkví je pravděpodobně náhodná. Oranžovou mrkev totiž zmiňují i záznamy z doby, kdy rod oranžských ještě neexistoval.

Jiné barvy mrkve? Není problém

I dnes můžete narazit na žluté, bílé nebo fialové mrkve. V supermarketech na ně ale nečekejte. Nejčastěji jsou k mání na tržnicích nebo ve farmářských obchodech. Jejich chuť i struktura je podobná mrkvi oranžové, a pokud hledáte nějaké zpestření pokrmu, neobvyklá barva mrkve je určitě zajímavou volbou. Stejně tak si žlutou nebo fialovou mrkev můžete vypěstovat doma na zahrádce. Jistě potěší vás, vaše děti i všechny strávníky.