PR „Je lepší být zdravý a bohatý, než chudý a nemocný,“ praví jeden z humoristických Murphyho zákonů. Zdraví je nepochybně tím nejcennějším, čím disponujeme. Jsou ovšem chvíle, kdy nic nezmůžeme, přemůže nás nějaká nemoc a hned máme o starost víc. A to i ve sféře pracovní. Onemocnění a zranění totiž výrazně ovlivňují také trh práce a pracovní životy zaměstnanců. Co přesně tedy znamená dočasná pracovní neschopnost? A platí pro ni nějaká omezení a pravidla, na něž by zaměstnanci ani zaměstnavatelé neměli zapomínat?
Zaměstnanec práce dočasně neschopný
Důvodem pracovní neschopnosti bývá především nemoc či zranění. O tom, zda zdravotní stav zaměstnanci skutečně brání vykonávat jeho práci, rozhoduje příslušný lékař. Ten po vyšetření posoudí, zda dotyčnému lze vystavit potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, tedy tzv. neschopenku.
Tuto skutečnost by zaměstnanec následně měl bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli, a to jak z pracovněprávního hlediska, tak proto, aby například ostatní kolegové měli možnost zorganizovat práci po dobu jeho absence.
Nemocenské dávky v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti bude vyplácet zaměstnavatel, po dvou týdnech tato povinnost přechází na stát, konkrétně pak OSSZ.
Ukončení pracovní neschopnosti potvrzuje opět lékař.
Když se nemoc protáhne
Nabízí se také otázka, zda je legislativou definována maximální délka dočasné pracovní neschopnosti a jak se vypořádat s opakovanou pracovní neschopností. Nemocenskou lze ze zákona pobírat maximálně 380 dní od začátku pracovní neschopnosti. Případně, pokud lékař očekává v brzké době uzdravení nebo celkové zlepšení stavu pacienta, lze tuto lhůtu prodloužit o tři měsíce, a to opakovaně. Maximálně však o 350 dní. Po uplynutí této doby může dotyčný zaměstnanec požádat o invalidní důchod.
Jak si přilepšit k nemocenské
Výše nemocenské ovšem nedosahuje výše standardního platu, v prvních dvou týdnech činí 60 % z redukovaného průměrného denního výdělku. Později se lehce zvyšuje až na 72 %, to ovšem až od 61. dne nemocenské.
Z těchto důvodů je proto vhodné uvažovat o sjednání životního pojištění, které tento rozdíl kryje. Pojišťovna Kooperativa vám například při pracovní neschopnosti přesahující 29 dnů vyplatí zpětně v rámci životního pojištění FLEXI předem určenou částku za každý den na nemocenské. A to dokonce včetně sobot, nedělí a svátků. Výpadek příjmu v období nemoci je tak možno kompenzovat.
Pojištění pracovní neschopnosti pro OSVČ
Na rozdíl od zaměstnanců, kteří mají nemocenské pojištění zahrnuto v rámci svých odvodů, jsou OSVČ, které si hradí nemocenské pojištění, spíše výjimkou. Nebývá totiž příliš výhodné.
Vhodnou alternativou pro ně proto může být komerční pojištění ztráty příjmů neboli pojištění pracovní neschopnosti, které v případě nemoci či úrazu pojištěnému zajišťuje výplatu sjednané denní dávky pomáhající dorovnat jeho běžný příjem.
Pojišťovna Kooperativa nabízí pojištění pracovní neschopnosti bez omezení dní plnění. Pouze v případě, že se neúčastníte na nemocenském pojištění, poskytne pojistné plnění z jedné pojistné události maximálně za 548 dnů pracovní neschopnosti.
