Koření je potěšení pro chuťové pohárky, hybatelem světových dějin i nositelem mnoha vůní. K nejběžnějšímu druhu patří kmín, který je současně i jedním z nejdéle používaných koření v Evropě.
Kmín byl také jedním z prvních koření, které používala chudina. Na rozdíl od mnoha jiných druhů, které se do Evropy nákladně dovážely z exotických krajin, rostl kmín v jižní a střední Evropě hojně jako plevel. Naši předci jej začali používat zejména k ochucení pokrmů z brambor, zelí a ryb. Kmín se ale hodí i do polévek nebo k masu. Tato dvouletka z čeledi miříkovitých rostla divoce na loukách i v lesích už od pravěku a díky své hojnosti si rychle našla oblibu. Lidé jej začali užívat jak celý tak drcený. Využití kmín našel i při výrobě alkoholu. Známá je levná lihovina kmínka.
Současné využití tohoto koření je obdobné. Často jej nalezneme na bochníku chleba, protože je známo, že kmín podporuje dobré trávení. V našich zeměpisných šířkách je nejrozšířenější kmín kořenný (často také kmín luční), ale známý je i tzv. kmín římský. Koření je semenem tohoto keříku, který dosahuje výšky až jeden metr a poznáte jej podle bílých kvítků. Kmín se nejčastěji využívá sušený.
Kromě zmíněných blahodárných účinků na trávení je kmín také zdrojem antioxidantů a tak jeho pravidelné používání ve stravě má význam nejen pro chuť, ale i pro zdraví. Zároveň je bohatým zdrojem potřebného železa a dalších vitamínů a minerálů.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.