Sezam je malé semínko, jehož síla dokáže skalami hýbat. Odtud zřejmě známé pořekadlo „Sezame, otevři se.“ Přirovnání je to obrazné, ale až tak daleko od pravdy není. V jednom malém sezamovém hrnku je skutečně energie na rozdávání.
Původní sezam pochází ze subsaharské Afriky, odkud se nejprve rozšířil do Asie, kde se stal oblíbenou složkou mnoha jídel a pochutin. Písemné prameny o jeho užívání pocházejí z dávné Mezopotámie, a poté od starých Řeků, kteří jej dávali jako výbavu svým vojskům.
Sezam je jednoletka dorůstající do výšky až dvou metrů, ale hlavním produktem jsou oblíbená olejnatá semínka, která chutnají nasládle a vzdáleně připomínají mandle. Během dlouhých let našel své všestranné uplatnění především v pekařině, ale v Asii si mnozí lidé neumí bez sezamu představit kávu, polévku nebo pečivo.
Chuť sezamu zvýrazňuje pražení. V čínské nebo japonské kuchyni našel své uplatnění aromatičtější černý sezam (třeba na sushi), zbytku světa ale dominuje světlý. Moderní kuchyně experimentuje se sezamem jako s přísadou do nejrůznějších sladkých pochutin, ale nejde o žádnou současnou vymoženost. Takzvané sezamky, semínka zalitá v karamelu, jsou na Blízkém východě již dávno oblíbenou sladkostí a rádi si je kupujeme i v našich končinách.
V Evropě je momentálně velmi populární takzvané tahini, což je mírně ředěná sezamová pasta s mořskou solí. Ve skutečnosti jde o starobylou recepturu původem z Orientu. Špičkoví cukráři s touto pastou experimentují a zkoušejí ji míchat třeba s čokoládou nebo sušenkami.
Nakonec nesmíme zapomenout na zdravé saláty, do kterých by byl hřích nenasypat hrstku pražených sezamových semínek. Výborně křupou a další zdravější a zároveň originální přísadu jen tak nenajdete. Proto by měl být součástí každé kuchyně.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.