Lucie Čechová Na počátku všeho byl poměr vlivného Benátčana s obyčejnou vesničankou. Na tu dobu nesourodý pár dal život pěti dětem, z nichž jedno bylo mimořádně nadané. Děvčátko z vesnice s pověstí levobočka nemělo lehký život, přesto se Elena Cornaro Piscopia stala první ženou s vysokoškolským titulem.
Trnitou cestu ke slávě ale Eleně nejprve musel zamést její otec, bohatý Giovanni Battista Cornaro Piscopia. Sám však měl škraloup. Jeho pletky s nuznou vesničankou mu zrovna v kariéře nepomáhaly i přesto, že si ji později vzal za ženu. Když se snažil napravit svoji pověst, všiml si nadání své dcery a rozhodl se tohoto daru využít.
Elena se narodila v roce 1646 a již od útlého věku se zajímala o svět kolem sebe. Ráda se procházela v otcově knihovně, do které chodili studovat i významní učenci 17. století. Jako dospívající uměla několik jazyků a nejvíce ji zajímala filozofie. Myšlenka na akademický titul však pro Elenu vůbec nepřipadala v úvahu. Tehdy sice žádný zákon ženám nezakazoval studium, ale společenské nastavení o „přirozené nadvládě mužů“ hovořilo za vše. Někteří dokonce tvrdili, že ženy nejsou pro studium dostatečně intelektuálně připravené.
Tlak Elenina otce i znalosti, které dívka získala především od profesora Carla Rinaldiho, stály za rozhodnutím představitelů padovské univerzity, že se dívka, tehdy již benediktinská řeholnice, může ucházet o doktorát z filozofie. S tím však nesouhlasil kardinál Řehoř Barbarigo. Nechtěl totiž, aby Elena vyučovala na univerzitě. Nakonec došlo ke smíru, když obě znesvářené strany souhlasili s tím, že může Elena získat titul, ale nebude smět vyučovat.
V červnu 1678 dvaatřicetiletá Elena Cornaro Piscopia získala doktorát obhajobou Aristotelových myšlenek. Stala se tak první, ale také na dlouhých sedm dekád jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženou. Osud jí však nepřál, zemřela o šest let později zřejmě na tuberkulózu.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
