Lucie Čechová Sport v tropických teplotách může i uškodit. Organismus se rychleji vyčerpá a ztráty vody pocením mohou činit až 10 litrů za den. Je proto na místě přizpůsobit venkovním podmínkám své aktivity, slevit pár kilometrů z cyklovýletu nebo pěší túry a neustále hlídat pitný režim.
Klíč je v příjmu tekutin
V letních vedrech bývá fyzická aktivita náročnější. Při vysokých teplotách musí organismus aktivovat centra pro termoregulaci, což vede k vyšší únavě. „Jakmile teplota okolí přesáhne 30 °C, je třeba být na pozoru. Tělo se snaží udržet svou teplotu na přijatelné úrovni pomocí potu, který odpařuje a tím se ochlazuje. Zvyšuje se riziko dehydratace, která může vést ke křečím, nevolnosti až zvracení, bolestem hlavy nebo poruchám zraku. Dále může dojít k tepelnému úpalu, kdy tělo není schopné se dostatečně ochlazovat a jeho teplota stoupá na nebezpečnou úroveň. V extrémních případech pak hrozí tepelný šok, který končí bezvědomím a je stavem ohrožujícím život,“ upozornila hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Klíčová je hydratace. Optimálně by měl dospělý člověk denně přijmout dva až dva a půl litru tekutin, a to v jídle i pití. V parných dnech a při zvýšené fyzické námaze tělo potřebuje i čtyřikrát tolik. „Cyklovýlet od hospody k hospodě, kde si dáme vždy po ‚jednom‘, ovšem nelze považovat za ideální řešení, jakýkoli alkohol dehydrataci prohlubuje. Zásadní je dostatek vody a příjem elektrolytů (minerálů, hlavně Na, K, Ca) a vitamínů. Vhodné je omezit fyzickou aktivitu v nejteplejších částech dne (obvykle mezi 10:00 a 16:00) a nosit oblečení, které umožní tělu dobré odvětrávání potu a zároveň chrání před přímým sluncem. Pokud člověk cítí slabost, závrať, nevolnost nebo horečku, měl by okamžitě zastavit, doplnit tekutiny a pokusit se tělo ochladit proudem vzduchu, studenými obklady, namočit oblečení a podobně,“ uvedla fyzioterapeutka.
Pozor při sportu
V tropických dnech odborníci doporučují snížit sportovní výkony, případně je časovat do ranních či večerních hodin. Lidé by měli volit aktivity, které jsou méně namáhavé pro kardiovaskulární systém, jako je třeba plavání nebo cvičení ve vodě. Voda pomáhá udržovat tělo chladné, nezatěžuje klouby a zároveň umožňuje celotělové cvičení s mírným odporem.
Běžci by ve vysokých teplotách měli zpomalit na svižnou chůzi, zvlášť jde-li o začátečníky. Dobré kardiovaskulární cvičení poskytuje i rychlost 6 km/h. „Rozhodně není správné se pohybu vzdát kvůli vysokým teplotám. Ale každý by si měl uvědomit, že tělo potřebuje čas, aby se na vedra adaptovalo. Takže i zkušení volnočasoví sportovci nebo lidé zvyklí pravidelně cvičit by měli v tropických dnech omezit intenzitu nebo délku tréninku, dokud se tělo nepřizpůsobí.
Pozor na přehřátí u dětí
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat příznakům přehřátí u dětí. Poskytovat jim dostatek tekutin a chránit je před přímým sluncem. Pokud se dítě cítí slabé nebo neobvykle horké, mělo by přerušit činnost, které se věnuje, a jít do stínu nebo chladnějšího prostoru. „Je velmi důležité děti v horkém počasí venku sledovat, protože nemusí být samy schopny příznaky přehřátí rozpoznat a přizpůsobit jim intenzitu svých aktivit. Zpočátku se může přehřátí u dítěte projevovat hyperaktivitou, následuje velká únava, mohou se objevit závratě, zmatenost, bledost, studený pot a horečka. Pak je nutné okamžitě zastavit činnost a zajistit dítěti chlazení a hydrataci, optimálně s ionty (minerální vodu, vodu s vitacitem, ředěný džus a podobně). Pokud příznaky neustoupí nebo se zhoršují i po snahách o ochlazení organismu, je třeba vyhledat lékařskou pomoc,“ doplnila Iva Bílková.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
