Lucie Čechová Každý z nás občas něco schová „pro jistotu“ – může jít o staré šroubky, nefunkční žárovku, přečtený časopis nebo zbytek provazu. U většiny lidí však zůstává domácnost přehledná. U lidí se syndromem hromadění, který se také označuje jako hoarding nebo kompulzivní hromadění, se však z domova často stává místo, kde se věci postupem času schovávají zcela bez kontroly a nepořádek přerůstá všechny hranice.
Hoarding ale není jen nepořádek, je to regulérní a vědou dobře popsaná psychická porucha. Lidé s touto poruchou mají silný pocit, že každá věc může být v budoucnu užitečná, a především je pro ně velmi těžké se předmětů zbavovat. Následkem jsou přeplněné domy či byty, problémy se sousedy, úzkost, stres a potíže ve vztazích.
Jak se liší hoarding od OCD?
Hoarding má společné některé rysy se známější obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD). Lidé s OCD mají často nutkavé rituály, například opakované mytí rukou nebo kontrolu zámků. Jejich hlavním motivem je ale zmírnění úzkosti, nikoli samotné shromažďování věcí.
Zatímco OCD se projevuje spíše kontrolou a perfekcionismem, hoarding je opravdová posedlost shromažďováním a neschopností věci vyhodit. Domov lidí se syndromem hromadění se tak může stát téměř neobyvatelným, přestože majitel cítí, že je to „jeho prostor“. K těmto věcem často chová zvláštní vztah – sentimentalitu a někdy má z jejich sběru radost. Také věří, že jsou užitečné, přestože může jít o hordy starých novin.
V extrémních případech se v bytech či domech nedá běžně pohybovat a v při hromadění věcí podléhajících zkáze se v těchto prostorách i těžko dýchá.
Digitální hoarding
Syndrom hromadění se dnes přesouvá i do digitálního světa. Lidé si ukládají tisíce e-mailů, fotografií, dokumentů či záložek, aniž by je skutečně potřebovali a využívali. Podobně jako u fyzického hoardingu vede i digitální hromadění k pocitu zahlcení, ztrátě přehledu a stresu. Digitální hoarding může ovlivnit produktivitu, zpomalovat zařízení a ztěžovat každodenní používání technologií.
Pomoc a prevence
U lidí trpících extrémním hoardingem může pomoci psychoterapie a postupné učení, jak se bezpečně zbavovat věcí, zatímco OCD často vyžaduje kombinaci terapie a někdy i léků. Pokud znáte někoho, kdo se potýká s hromaděním, je důležité k němu přistupovat citlivě, protože dotyčný si možná svůj problém vůbec neuvědomuje.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
