PR Historie měření času ukazuje, jak se lidé snažili tuto veličinu nejen zkrotit, ale i pochopit. Dnes čas sice měřit dokážeme s precizní přesností, jeho podstata však zůstává stále zahalena tajemnem. Měření času také ovlivňuje módní trendy.
Čas není jen fyzikální veličina, ale fenomén, který lidstvo fascinuje po tisíce let. Už Aristotelés se mu zevrubně a v rámci svých možností věnoval v díle Fyzika, kde jej chápal jako „číslo pohybu vzhledem k před a po“. Čas pro Aristotela neexistoval odděleně, ale byl součástí změny a pohybu. Tento filozofický pohled předcházel všem pozdějším snahám čas nejen chápat a pospat , ale také přesně měřit.
První pokusy o přesné měření
Nejstarším způsobem měření času byly samozřejmě sluneční hodiny používané už ve starém Egyptě a Mezopotámii. Fungovaly jednoduše, přičemž stín vrhaný sluncem ukazoval denní dobu. Nevýhodou byla jejich závislost na počasí a ročním období. Přesto ale položily základ myšlence, že čas je možní rozdělit na pravidelné úseky.
Vodní, přesýpací a mechanické hodiny
Později se objevily vodní hodiny známé jako klepsydry, které umožňovaly měřit čas i v noci. Ve středověku přišly první mechanické hodiny s ozubenými koly a poháněné závažím. Ty už nebyly závislé na přírodních podmínkách a staly se symbolem měst i klášterů. S jejich rozšířením se čas stal přesnější. S tímto rozvojem ale začal čas řídit každodenní život.
Kyvadlo a pružina
V 17. století přišel zásadní zásadní zlom v podobě vynálezu kyvadlových hodin, které výrazně zvýšily přesnost měření. Později se objevily i kapesní a náramkové hodinky s pružinovým strojkem. Čas byl najednou v kapse a stal si jakousi osobní záležitostí.
Digitální éra a nové trendy
Ve 20. století objevily quartzové a digitální hodiny, následované atomovými hodinami, které dnes definují světový čas s extrémní přesností. Paradoxně však v posledních letech roste zájem o analogové a mechanické hodinky, případně jednoduché digitální hodiny, což dokazuje nabídka například zde. V době chytrých zařízení lidé znovu objevují pomalejší, hmatatelnější vztah k času. A aktuálním módním trendem je návrat k jednoduchosti a vědomému vnímání plynutí okamžiků.
Měření času se tak neustále vyvíjí, ale otázka, co čas skutečně je, zůstává stejně jako za Aristotela otevřená.
